11. Bře

Indonéský trh zblízka aneb ovocný maraton

Posted by Biljana Kebakoska Dimitrijevic & filed under blog.

Tak jsme zpátky doma z našeho zimního odskočení do tropů, kde jsme na vlastní cestovatelskou kůži zažili, jak to s Bali vlastně je. Omlouvám se vám všem za to, že jsem tady tak dlouho dobu nebyla, a to krátkým „balijským reportem“.

gili island,bali 2013 215

Roste tu všechno. Zde prakticky na dosah ruky rostou manga, avokáda, marakuje, guavy, banány, papáje, rambutány, líčí, hadí ovoce, citronová tráva a desítky jiných, pro mě neznámých druhů asijské zeleniny. Vypracovat si ovocnou závislost není na Bali vůbec těžké.

Brzy ráno vstáváme a honem na místní trh, tzv.“traditional market“v Ubudu, který začíná přesně o půlnoci a trvá do 7 ráno. Tady však mnoho turistů nepotkáte, nebo spíše téměř žádného.
První dojem – hrůza. Chaos a trocha nepořádku může být chic, ale tady je vše na hromadě na zemi: pytle a krabice plné ovoce a zeleniny, drůbež, květiny pro oběti balijským bohům, hadry…Nelepší je nic nesrovnávat a zapomenout na všudypřítomný zápach z těch na ulicích hnijících odpadků, na hroznou hygienickou úroveň, která zde opravdu neodpovídá středoevropským standardům, na smetiště a třívrstvou metlu. Přestávám vnímat „divočinu“ a nechávám se překvapovat a inspirovat. Třeba veselými drobnostmi. Ty mám vůbec nejraději. Zábavné je smlouvat, zvláště při jazykové bariéře, hlavně když vám usměvavá prodavačka nabízí zboží o desetkrát dražší, než je mají místní.“Balinese price“… slýcháme to na každém kroku a přitom vás místní trhovci chtějí „oškubat“ na kost.

Druhý dojem – ovoce, ovoce, ovoce! K snídani, obědu i večeři. Denně. To už je závislost.

gili island,bali 2013 299 gili island,bali 2013 492

Zelené nebo hnědé, mladé nebo staré? Mladé kokosové ořechy se kutálely kolem dokola. Dodávají nám energii denně, a to nasládlou a osvěžující vodou (která se u nás často zaměňuje s pojmem kokosové mléko, které se získává z dužiny zralých hnědých kokosů) a mladou, měkkou kokosovou dužinou. Vody je v ořechu tím více, čím je mladší, to jsem se naučila od veselého majitele restaurace na okraji Ubudu. Dodává tělu energii. Kokos je přírodní filtr vody a jeden z nejlepších healerů pro naše zdraví.
Ty hnědé, vlasaté kokosy, které většina z nás zná, jsou kokosy dospělé. V dozrálém kokosu již nikdo vodu na pití nehledá.
Co se zbylými miliony kokosových skořápek? Balijci je používají na grilování ryb. Premiérové ochutnání bylo na jedničku.

gili island,bali 2013 091gili island,bali 2013 623 gili island,bali 2013 568

Banánů zde mají více než 10 druhů. Všude kolem nás kupy minibanánů. Tu mají malinké i zakřivené, žluté, zelené i oranžové, pod sluncem uzrálé a prodávají je zde jen po trsech.

Salak pondok – hadí ovoce, jež po prvním zakousnutí chutná lehce trpce a které mi připomíná kdoule. Dužina je velmi tvrdá, při zakousnutí křupavá, ale přesto lehce sladká. Ze všech druhů mi nejvíc chutnal ten „šupinatý had“.

Nakoupen a „usmlouván“ je také nejdůležitější druh manga – tzv. Manalagi. Je delicious, skoro jako indické mango Alfonso.
Jackfruit, největší ovoce rostoucí na stromě, které má však mnoho společného se zapáchajícím durianem, stojí za vyzkoušení.
Vodní jablko svým tvarem připomíná zvon, je překvapivě dobré. Plod je uvnitř dutý a je velmi osvěžující.

Guave (kvájava) není hruška, ani kdoule. Má typicky nakyslou chuť s nádechem citronu. Jedlý je celý plod – tenká slupka zbarvená do zelena i růžová dužina. Co třeba kvájavový sorbet?

gili island,bali 2013 724 gili island,bali 2013 1029gili island,bali 2013 893

A nakonec to, co nám právě teď chybí nejvíce – ovocné čerstvé džusy. Z ananasu, manga, melounu, papáji – z čeho vás napadne.

Byl to dobrodružný výlet za novou gastronomií. Chutě, které jsme si s sebou z druhého konce světa přivezli a kvůli kterým by stálo za to se na ostrůvky pod rovníkem zase jednou vrátit, bychom rádi vyzkoušeli v Angelato.

Exotickému ovoci zdar!

gili island,bali 2013 992 gili island,bali 2013 612 gili island,bali 2013 038

Jednoduše. Angelato